SUMMA DE CREATURIS.

 Prima pars de quatuor cooequoevis, scilicet materia prima,tempore, coelo, et Angelo.

 TRACTATUS I. DE PRIMO COAEQUAEVO.

 QUAESTIO I.

 ARTICULUS I. An creatio sit ?

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 ACTICULUS V.

 ARTICULUS VI.

 ARTICULUS VII.

 ARTICULUS VIII.

 QUAESTIO II.

 ARTICULUS 1. An materia sit ?

 ARTICULUS II. Quid sit materia ?

 ARTICULUS III. Utrum materia creata sit, vel non ?

 ARTICULUS IV.

 ARTICULUS V.

 ARTICULUS VI.

 ARTICULUS VII.

 TRACTATUS II. DE SECUNDO COAEQUAEVO QUOD EST TEMPUS.

 QUAESTIO III.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV. Quae sunt in aeternitate, et quae aeterna ?

 ARTICULUS V. De quando et nunc aeternitatis.

 QUAESTIO IV.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO V.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS IV.

 ARTICULUS V.

 ARTICULUS VI.

 ARTICULUS VII.

 ARTICULUS VIII. Quomodo tempus exiverit in esse

 ARTICULUS IX.

 ARTICULUS X. Utrum sit unum tempus vel plura

 ARTICULUS XI. De quando temporis.

 PARTICULA 1.

 PARTICULA II.

 PARTICULA III. Utrum sit unum quando vel plura ?

 PARTICULA IV. Utrum quando habeat contrarium ?

 PARTICULA V.

 QUAESTIO VI

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 TRACTATUS III. DE TERTIO COAEQUAEVA, SCILICET DE COELO EMPYREO, ET ALIIS COELIS, ET STELLIS.

 QUAESTIO VII.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO VIII.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II. De ante et retro caeli .

 ARTICULUS III. De sursum et deorsum coeli

 QUAESTIO IX.

 ARTICULUS UNICUS Utrum figura caeli sit circularis ?

 QUAESTIO X.

 ARTICULUS I. Utrum caelum Trinitatis sit corpus.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO XI. De coelo empyreo.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II. Utrum caelum empyreum sit uniforme, ?

 ARTICULUS III. Utrum caelum empyreum sit mobile

 QUAESTIO XII.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO XIII.

 QUAESTIO XIV.

 ARTICULUS UNICUS. Qui sunt isti caeli ?

 QUAESTIO XV.

 ARTICULUS I. De lumine et figura stellarum .

 ARTICULUS II. De motu stellarum .

 ARTICULUS III. ''De qualitatibus stellarum .

 QUAESTIO XVI.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO XVII.

 ARTICULUS I. An motus caelorum sit simplex ?

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO XVIII.

 ARTICULUS I. Quis sit effectus motus caeli

 ARTICULUS II. De fine motus caeli.

 TRACTATUS IV. DE QUARTO COAEQUAEVO QUOD EST ANGELUS

 QUAESTIO XIX. De cognoscibilitate Angeli.

 ARTICULUS I. Utrum Angelus sit cognoscibilis ?

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO XX.

 QUAESTIO XXI.

 ARTICULUS I. An Angelus sit simplex ?

 ARTICULUS II. Quis sit modus simplicitatis Angeli ?

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO XXII.

 ARTICULUS 1.

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO XXIII.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO XXIV.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 PARTICULA 1.

 PARTICULA II. De visione vespertina

 PARTICULA III.

 QUAESTIO XXV.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO XXVI.

 QUAESTIO XXVII.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO XXIX,

 QUAESTIO XXX.

 ARTICULUS I. ''De convenientia, Angeli et animae .

 ARTICULUS II. De differentia Angeli et animae

 QUAESTIO XXXI.

 ARTICULUS I. Utrum Angelus in gratia creatus sit ?

 ARTICULUS II. Quis fuerit actus illius gratiae ?

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO XXXII.

 ARTICULUS I. De theophania quid sit ?

 ARTICULUS II. Unde theophania descendat in Angelos ?

 QUAESTIO XXXIII.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO XXXIV.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO XXXV.

 ARTICULUS I. ''Deprima definitione hierarchiae .

 ARTICULUS II. De secunda definitione hierarchiae

 ARTICULUS III. ''De tertia diffinitione .

 QUAESTIO XXXVI.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 PARTICULA I.

 PARTICULA II.

 PARTICULA III.

 QUAESTIO XXXVII.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II. ''De proprietatibus Seraphim .

 QUAESTIO XXXVIII.

 ARTICULUS 1. Quid sint Cherubim ?

 ARTICULUS II. De proprietatibus Cherubim .

 ARTICULUS I. De Thronis, quid sint ?

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO XL.

 QUAESTIO XLI.

 QUAESTIO XLII.

 ARTICULUS I. De Dominationibus, quid sint ?

 ARTICULUS II. De proprietatibus Dominationum

 QUAESTIO XLIII.

 ARTICULUS 1.

 ARTICULUS II. De proprietatibus Virtutum

 QUAESTIO XLIV.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II. De proprietatibus Potestatum .

 QUAESTIO XLV.

 QUAESTIO XLVI..

 QUAESTIO XLVII.

 ARTICULUS 1.

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO XLVIII.

 ARTICULUS I. Quid sint Archangeli

 ARTICULUS II. De proprietatibus Archangelorum .

 QUAESTIO XLIX.

 ARTICULUS I. Quid sint Angeli ?

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO L.

 QUAESTIO LI.

 QUAESTIO LII.

 QUAESTIO LIII.

 QUAESTIO LIV.

 QUAESTIO LV.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS 1T. Quid sit opus assistentium ?

 QUAESTIO LVI.

 QUAESTIO LVII.

 QUAESTIO LVIII.

 ARTICULUS I. Qua necessitate Angeli custodiant ?

 ARTICULUS II. De effectibus custodiae Angelorum

 ARTICULUS III. De modo custodiendi

 ARTICULUS IV. Utrum omnis homo custodiatur ?

 ARTICULUS V.

 ARTICULUS VI.

 PARTICULA I.

 PARTICULA II.

 PARTICULA III.

 PARTICULA IV.

 ARTICULUS VII.

 QUAESTIO LIX.

 ARTICULUS I. Utrum Angeli moveantur ?

 ARTICULUS II..

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO LX.

 ARTICULUS I. An loquantur Angeli ?

 ARTICULUS II. Quo sermone loquantur Angeli

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 ARTICULUS V.

 ARTICULUS VI.

 QUAESTIO LXI.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 ARTICULUS V.

 ARTICULUS VI.

 ARTICULUS VII.

 QUAESTIO LXII.

 ARTICULUS L

 ARTICULUS II

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO LXIII.

 ARTICULUS I. Quid appetiit malus Angelus

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III. . Quae primi peccati causa fuit

 QUAESTIO LXIV.

 QUAESTIO LXV.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO LXVI.

 QUAESTIO LXVII.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 ARTICULUS V.

 ARTICULUS VI.

 QUAESTIO LXVIII.

 ARTICULUS I. A. quo ordo sit in daemonibus ?

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO LXIX.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 PARTICULA. 1. Utrum diabolus intrat in cor hominis ?

 PARTICULA II.

 PARTICULA III.

 ARTICULI TERTII PARTICULA III

 ARTICULI TERTII PARTICULA III

 PARTICULA Ii

 ARTICULUS IV. Qui et quot sunt modi tentandi ?

 QUAESTIO LXX.

 QUAESTIO LXXI.

 ARTICULUS I. De opere distinctionis.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO LXXII.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 PARTICULA I. Quid vocatur

 PARTICULA II.

 PARTICULA III.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV. De opere secundae diei.

 ARTICULUS V. De opere tertiae diei.

 ARTICULUS VI. De opere quartae diei,

 ARTICULUS VIT. De opere quintae diei.

 ARTICULUS VIII. De opere sextae diei.

 ARTICULUS IX. De operibus sex dierum,

 ARTICULUS X. De quiete sabbati.

 SECUNDA PARS QUAE

 TRACTATUS I

 QUAESTIO I.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS IL Utrum anima sit

 QUAESTIO II.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS III. Utrum, anima regat corpus, et quomodo ?

 ARTICULUS IV.

 ARTICULUS V.

 QUAESTIO III.

 ARTICULUS I. Quomodo anima movet corpus ?

 QUAESTIO IV.

 ARTICULUS I. Utrum anima sit actus corporis ?

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 ARTICULUS V.

 ARTICULUS VII.

 QUAESTIO V,

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO VI.

 QUAESTIO VII.

 ARTICULUS I .

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 quaestio viii.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO IX.

 ARTICULUS I. Quid sit potentia nutritiva ?

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO X.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV. Quid sit mobile in motu nutritivae?

 ARTICULUS V.

 QUAESTIO XI.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II .

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO XII.

 QUAESTIO XIII.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II. Quid sit vis augmentativa ?

 QUAESTIO XIV.

 ARTICULUS I. Quae sunt principia motus augmenti ?

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV. Utrum stet motus augmenti ?

 QUAESTIO XV,

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO XVI.

 QUAESTIO XVII.

 ARTICULUS 1.

 ARTICULUS II. Quis est actus potentiae generativae ?

 ARTICULUS III. Quid generatur ?

 ARTICULUS IV.

 ARTICULUS V. Utrum generativa est finis vegetativae?

 QUAESTIO XVIII.

 QUAESTIO XIX.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO XXI.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 PARTICULA I. Quid sit color ?

 PARTICULA II Quae est gener alio cularis ?

 PARTICULA III .

 ARTICULUS IV.

 ARTICULUS V.

 QUAESTIO XXII.

 QUAESTIO XXIII.

 QUAESTIO XXIV.

 ARTICULUS I. Quid sit sonus ?

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV. Quid per se sonat ?

 ARTICULUS V.

 PARTICULA I.

 PARTICULA II.

 ARTICULUS VI.

 QUAESTIO XXV.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO XXVI.

 QUAESTIO XXVII.

 QUAESTIO XXVIII.

 ARTICULUS 1.

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO XXIX.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 ARTICULUS V .

 ARTICULUS VI.

 QUAESTIO XXX,

 QUAESTIO XXXI.

 QUAESTIO XXXII.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 PARTICULA I.

 PARTICULA II.

 PARTICULA III.

 PARTICULA IV.

 PARTICULA V.

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO XXXIII.

 ARTICULUS 1. Quid sit tactus ?

 ARTICULUS II. Utrum tactus est unus sensus ?

 ARTICULUS III. Quid est medium et organum tactus ?

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO XXXIV.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO XXXV.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II. Quid sit sensus communis ?

 ARTICULUS III. Quid est organum sensus communis ?

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO XXXVI.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III. Utrum sensus communis est verus ?

 QUAESTIO XXXVII.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II. Quid est objectum imaginationis ?

 ARTICULUS III. Quid sit organum imaginationis ?

 ARTICULUS IV.

 quaestio xxxvm.

 ARTICULUS I. Quid sit phantasia ?

 ARTICULUS II. Utrum phantasiae est aliquod objectum ?

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 ARTICULUS V. Qualiter phantasia corrumpitur ?

 QUAESTIO XXXIX.

 ARTICULUS I. Quid sit virius aestimativa ?

 ARTICULUS II. Quid sit objectum aestimativae ?

 ARTICULUS III. Quid sit organum aestimativae ?

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO XL.

 ARTICULUS 1.

 ARTICULUS II. Quid sit objectum memoriae ?

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV. Quis sit actus memoriae ?

 Quaestio XLI

 ARTICULUS I. Quid sit reminiscentia ?

 ARTICULUS 11. Cui parti animae inest reminiscenda ?

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO XLII.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ACTICULUS II

 ARTICULUS III.

 PARTICULA. I.

 PARTICULA. 11.

 PARTICULA III.

 PARTICULA IV.

 PARTICULA V.

 ARTICULUS IV.

 ARTI C ULUS V.

 PARTICULA I.

 PARTICULA Ivi.

 PARTICULA IV.

 QUAESTIO XLIV.

 ARTICULUS 1. Utrum somnium sit passio interiectus ?

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO XLV.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO XLVI.

 QUAESTIO XLVir.

 QUAESTIO XLVIII.

 ARTICULUS I. De latentibus somniis ex vi dormitionis.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO XLIX.

 QUAESTIO L,

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II. Utrum somnia de necessitate eveniant ?

 QUAESTIO LI.

 QUAESTIO LII.

 ARTICULUS I, Quid est opinio ?

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO LIV.

 ARTICULUS I. An sit intellectus agens ?

 ARTICULUS II

 ARTICULUS IV.

 PARTICULA I.

 PARTICULA II.

 ARTICULUS VI.

 QUAESTIO LVI

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 ARTICULUS V.

 QUAESTIO LVII.

 ARTICULUS 1, Quid sit intellectus speculativus ?

 ARTICULUS II,

 ARTICULUS IV. .

 ARTICULUS V.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS 111.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO IX

 ARTICULUS 1.

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO LXII.

 ARTICULUS I

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO LXIII.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO LXIV,

 ARTICULUS I. Quid sit phantasia ?

 QUAESTIO LXV.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO LXVI.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO LXVIL

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO I,X.Vili.

 ARTICULUS T.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO LXX.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II. Quid sit liberum arbitrium

 ARTICULUS III. De actibus liberi arbitrii.

 ARTICULUS IV. De libertate ejus.

 PARTICULA I.

 PARTICULA II.

 PARTICULA UT.

 ARTICULUS V. De statibus liberi arbitrii .

 ARTICULUS VI.

 QUAESTIO LXXI.

 ARTICULUS 1.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO LXXII.

 ARTICULUS I. Quid sit conscientia ?

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO LXXIII.

 ARTICULUS I.

 PARTICULA I.

 PARTICULA II.

 PARTICULA II

 ET QUAESITUM PRIMUM.

 PARTICULA. II

 ET QUAESITUM SECUNDUM, De ordine istarum trium potentiarum, memoriae, intellectus, et voluntatis .

 PARTICULA II.

 ET QUAESITUM TERTIUM.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO LXXIV.

 QUAESTIO LXXV.

 QUAESTIO LXXVI.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO LXXVII.

 QUAESTIO LXXVIII.

 QUAESTIO LXXIX.

 ARTICULUS 1. An sit paradisus?

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV. De lignis paradisi.

 QUAESTIO LXXX.

 ARTICULUS 1.

 ARTICULUS II. Virum mundus sit unus vel plures ?

 ARTICULUS T.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III. Utrum omnia sint ordinata ?

ARTICULUS I.

Utrum motor primus sit Deus ?

Ad primum proceditur sic:

1. Dicit Philosophus in II de Caelo et mundo , quod causa prima movet causatum primum : sed causa prima est Deus, et causatum primum est caelum primum : ergo Deus est primus motor caeli.

2. Item, Probatur in VIII Physicorum , quod primus motor est penitus immobilis et immutabilis : nihil autem est penitus immobile et immutabile nisi Deus: ergo primus motor est Deus.

3. item, In XI Metaphysicae dicit Philosophus : " Primum principium entium non movetur, neque accidentaliter, neque essentialiter, et movet et facit primum motum aeternum. Cum igitur motum sit, necesse est ut moveatur per aliquid. Primus autem motor non per se movetur, et motus aeternus fit per motorem aeternum, et unus per unum . " Et ex hoc accipitur, quod primus motor neque per se movetur, neque per accidens, et est aeternus : et nihil tale est nisi solus Deus : ergo primus motor est Deus.

4. Item, Ibidem , Deus est vita : quia actio et intellectus ejus est vita : et illud est intellectus per se, et habet vitam immobilem, et semper aeternam : Deus, igitur aeternus est in fine mobilitatis : ergo est vita continuum aeternum : et constat, quod ibi loquitur de primo motore : ergo primus motor est Deus.

5. Item, Commentator super Xl Metaphysicae dicit , quod finis prosperitatis animae rationalis est ut continuetur primo motori et sit cum ipso : sed hoc non esset nisi Deus esset primus motor : ergo primus motor est Deus.

6. Item, Hoc videtur velle Boetius in

libro III de Consolatione Philosophiae , dicens :

0 qui perpetua mundum ratione gubernas, Terrarum caelique sator, qui tempus ab aevo Ire jubes, stabitisque manens das cuncta moveri : Quem non externae pepulerunt lingere causae Materiae fluitantis opus : verum insita summi Forma boni livore carens : tu cuncta superno Ducis ab exemplo,pulchrum pulcherrimus ipse Mundum mente gerens, similique imagine for [mans, Perfectasque jubes perfectum absolvere partes.

Ex istis versibus habetur, quod Deus non pulsus ex creatis causis perpetua ratione movet mundum. Cum igitur primus motor sit, qui non alia causa motus, immobilis per se et per accidens, ut habitum est, movet caelum, et mundum, primus motor est Deus. a. Contra :

1. Omne movens in natura proportionatum est mobili : ergo si Deus est movens in natura, vis movens erit proportionata potentiae alicujus mobilis : ergo Deus non est motor caeli primi secundum naturam, ita scilicet quod sit motor intrinsecus.

2. Praeterea, Sumantur rationes Rabbi Moysis in libro Ducis neutrorum, cap. de uno Deo : quarum prima est, quod motor caeli aut est intrinsecus, aut extrinsecus. Si intrinsecus, aut est forma divisibilis secundum corpus, aut est indivisibilis. Si divisibilis sicut est calidum et leve secundum quantitatem ignis, cum potentia illa sit finita, non movebit motum continuum durantem dum ipse est : quia probatur in VIII Physicorum , quod potentia finita non movet motum infinitum in tempore infinito. Si autem est indivisibibilis, sicut est anima et intellectus, talis motor movetur aliquando per accidens : quia moto mobili movetur quod est in mobili, sicut moventibus nobis, moventur ea quae in nobis sunt:

ergo si talis est motor caeli, movebitur ipse per accidens, quia motu illo quo caelum movetur per se : Deus autem nullo modo movetur, nec per accidens, nec etiam per se.

Si dicatur, quod ille motor est extrinsecus : tunc aut erit corpus, aut non corpus. Si corpus, iterum non erit Deus, et propterea non erit motor primus : quia motor primus non potest esse corpus, cum omne corpus sit mobile. Si diquod ille motor sit separatus et non corpus, tunc videtur non esse movens in natura : omne enim movens naturaliter est conjunctum mobili.

Praeterea, Dicit Philosophus in. VIII Physicorum, quod si invenitur aliquid quod est movens et motum, et aliquid quod est motum nullo modo movens, erit invenire aliquid movens nullo modo motum, nec per se, nec per accidens : omne autem movens intra, movetur per accidens motu ejus quod movet : sed Deus non movetur per accidens, ut praedictum est : ergo non erit movens intra.

Si forte dicatur, quod non est necessarium, quod movens naturaliter sit intra : quia ignis movet aerem, et aer alteratur naturaliter, cum tamen ignis alterans sit extra ipsum, apparet quod non est in stantia : quia non loquimur de motu locali, qui si est naturalis, semper habet motorem intra, sicut patet in diffinitione naturae posita in II Physicorum '', quod natura est principium et causa movendi et quiescendi ejus in quo est per se primo et non secundum accidens : ergo patet, quod motor naturalis in motu locali est intra.

Si forte . iterum dicatur, quod caelum secundum totum non mutat locum, sed secundum partes renovat situm tantum : et ita motor ipsius existens in ipso non mutatur per accidens, cum ipse non sit actus alicujus partis. Contra : De in-

tellectu dicit Philosophus , ''quod nullius corporis est actus, et tamen mutatur per accidens moto corpore: ergo similiter erit de motore primo : et ita Deus non potest esse motor primus.

Praeterea, Secundum hoc si Deus non moveretur per accidens, hoc haberet a mobili, quia illud non mutat locum : ergo in se posset moveri per accidens : hoc autem est falsum, cum ipse per se habeat, quod nec naturaliter, nec per accidens possit moveri.

Item, Id quod omnino est simplex, non habet aliquam causam suae essentiae : dico autem simpliciter secundum privationem potentiae compositionis et, actus, scilicet quod nec fit compositum, nec componibile cum aliquo : omnis autem motor existens in mobili mobile, habet causam ut subjectum et. materia : ergo ille motor non est simplex in fine simplicitatis, et ita non potest esse Deus.

Si forte aliquis diceret, quod motor primus non componitur cum mobili, hoc est contra Philosophum in libro de ''Substantia orbis , qui dicit, quod caelum est compositum ex motore et mobili.

Solutio. Dicendum, quod si velimus loqui secundum Philosophos, ponemus in caelo triplicem motorem, scilicet Deum qui est motor extra, non proportionatus mobili : et hoc attendit Ptolemaeus qui dicit, quod nihil movet caelum nisi solus Deus, et Rahbi Moyses qui probat multis rationibus, quod motor caeli est extrinsecus extra ipsum, neque corpus, neque virtus in corpore existens, neque divisibilis, neque indivisibilis secundum corpus. Et ille motor videtur etiam innui in XI Metaphysicae , de quo dicitur ibi, quod actio ejus et vita ejus et essentia ejus sunt idem. Unde etiam Rabbi Moyses probat, quod tales substantiae non possunt esse plures :

substantiae enim simplices non conjunctae corpori non numerantur, sicut ipse dicit, nisi per causam et causatum : et ideo primae non possunt esse multae, sed una sola : et isti soli motori convenit, quod non moveatur per se, neque per accidens : et de hoc etiam intelligitur dictum Boetii in libro de Consolatione philosophiae.

Secundus motor est forma conjuncta caelo non divisibilis divisione caeli : et isti motori convenit, quod sit mobilis per accidens, quemadmodum probat Rabbi Moyses , et convenit ei, quod virtus sua proportionatur mobili : et hoc dicit Commentator super librum de Caelo et Mundo : et convenit ei iterum, quod virtus sua fortior est in mobili immediato, quam in mobili mediato. Et hoc tangit Anevalpetras in Astrologia sua. Utrum autem motor iste sit anima vel non, inferius erit quaestio.

Tertius motor est forma materialis divisibilis secundum divisionem caeli. Sicut enim est grave in terra, et leve in igne, quae sunt potentiae ad motum sursum et ad motum deorsum, ita est quaedam forma in caelo que est potentia ad motum circularem, et illa potentia proportionatur illi loco qui est circa medium, sicut potentia gravis proportionatur loco deorsum, et potentia levis loco sursum. Et quod hujusmodi motor sit in caelo, patet demonstrationibus Philosophi positis in II de Caelo et Mundo , in quibus supponit, quod magnus orbis citius circumvolvitur quam parvus, sicut magnus ignis velocius ascendit quam parvus: quod non esset verum, si non esset motor in caelo divisibilis secundum quantitatem mobilis. Hoc etiam patet ex dicto Averrois in libro de Substantia orbis , qui dicit, quod caelum non lassatur in motu : eo quod motor movet ipsum secundum convenientiam formae

mobilis ipsius, qualiter non movet anima corpus animatum elementatum : et ideo animalia in motu corporis lassantur.

Ex ista diffinitione patet responsio ad omnia objecta praeter hoc quod est primum, ad quod dicendum, quod causa prima dicitur duobus modis, scilicet in genere naturae, et extra genus. In genere naturae motor caeli intra dicitur prima causa, et primum mobile dicitur causatum primum, habens ordinem ad generationem et corruptionem : et hoc dico propter caelum empyreum, quod est supra ipsum, et non habet ordinem ad generationem et corruptionem, sed ad statum contemplationis, ut habitum est. Sed prima causa extra genus naturae est Deus, cujus causata sunt omnia creata.

Si autem objicitur, quod motus unus simplex non habet nisi motorem unum, et ita cum primum mobile habeat motum unum simplicem, non videtur habere nisi unum motorem. Dicendum est ad hoc, quod hoc est verum, si illi tres motores ordinarentur ex aequo ad motum illum, ita quod unus non esset in alio : sed Deus qui est motor absolute primus, movet in motore qui est primus in natura, sicut causa prima movet in causa secunda : motor autem ille qui est primus in natura, movet secundam potentiam mobilis circularis, sicut forma ignis substantialis movet ignem sursum secundum potentiam levis. Nec exiguntur diversi motus propter formam substantialem ignis et potentiam levis.