SUMMA DE CREATURIS.

 Prima pars de quatuor cooequoevis, scilicet materia prima,tempore, coelo, et Angelo.

 TRACTATUS I. DE PRIMO COAEQUAEVO.

 QUAESTIO I.

 ARTICULUS I. An creatio sit ?

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 ACTICULUS V.

 ARTICULUS VI.

 ARTICULUS VII.

 ARTICULUS VIII.

 QUAESTIO II.

 ARTICULUS 1. An materia sit ?

 ARTICULUS II. Quid sit materia ?

 ARTICULUS III. Utrum materia creata sit, vel non ?

 ARTICULUS IV.

 ARTICULUS V.

 ARTICULUS VI.

 ARTICULUS VII.

 TRACTATUS II. DE SECUNDO COAEQUAEVO QUOD EST TEMPUS.

 QUAESTIO III.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV. Quae sunt in aeternitate, et quae aeterna ?

 ARTICULUS V. De quando et nunc aeternitatis.

 QUAESTIO IV.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO V.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS IV.

 ARTICULUS V.

 ARTICULUS VI.

 ARTICULUS VII.

 ARTICULUS VIII. Quomodo tempus exiverit in esse

 ARTICULUS IX.

 ARTICULUS X. Utrum sit unum tempus vel plura

 ARTICULUS XI. De quando temporis.

 PARTICULA 1.

 PARTICULA II.

 PARTICULA III. Utrum sit unum quando vel plura ?

 PARTICULA IV. Utrum quando habeat contrarium ?

 PARTICULA V.

 QUAESTIO VI

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 TRACTATUS III. DE TERTIO COAEQUAEVA, SCILICET DE COELO EMPYREO, ET ALIIS COELIS, ET STELLIS.

 QUAESTIO VII.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO VIII.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II. De ante et retro caeli .

 ARTICULUS III. De sursum et deorsum coeli

 QUAESTIO IX.

 ARTICULUS UNICUS Utrum figura caeli sit circularis ?

 QUAESTIO X.

 ARTICULUS I. Utrum caelum Trinitatis sit corpus.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO XI. De coelo empyreo.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II. Utrum caelum empyreum sit uniforme, ?

 ARTICULUS III. Utrum caelum empyreum sit mobile

 QUAESTIO XII.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO XIII.

 QUAESTIO XIV.

 ARTICULUS UNICUS. Qui sunt isti caeli ?

 QUAESTIO XV.

 ARTICULUS I. De lumine et figura stellarum .

 ARTICULUS II. De motu stellarum .

 ARTICULUS III. ''De qualitatibus stellarum .

 QUAESTIO XVI.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO XVII.

 ARTICULUS I. An motus caelorum sit simplex ?

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO XVIII.

 ARTICULUS I. Quis sit effectus motus caeli

 ARTICULUS II. De fine motus caeli.

 TRACTATUS IV. DE QUARTO COAEQUAEVO QUOD EST ANGELUS

 QUAESTIO XIX. De cognoscibilitate Angeli.

 ARTICULUS I. Utrum Angelus sit cognoscibilis ?

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO XX.

 QUAESTIO XXI.

 ARTICULUS I. An Angelus sit simplex ?

 ARTICULUS II. Quis sit modus simplicitatis Angeli ?

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO XXII.

 ARTICULUS 1.

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO XXIII.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO XXIV.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 PARTICULA 1.

 PARTICULA II. De visione vespertina

 PARTICULA III.

 QUAESTIO XXV.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO XXVI.

 QUAESTIO XXVII.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO XXIX,

 QUAESTIO XXX.

 ARTICULUS I. ''De convenientia, Angeli et animae .

 ARTICULUS II. De differentia Angeli et animae

 QUAESTIO XXXI.

 ARTICULUS I. Utrum Angelus in gratia creatus sit ?

 ARTICULUS II. Quis fuerit actus illius gratiae ?

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO XXXII.

 ARTICULUS I. De theophania quid sit ?

 ARTICULUS II. Unde theophania descendat in Angelos ?

 QUAESTIO XXXIII.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO XXXIV.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO XXXV.

 ARTICULUS I. ''Deprima definitione hierarchiae .

 ARTICULUS II. De secunda definitione hierarchiae

 ARTICULUS III. ''De tertia diffinitione .

 QUAESTIO XXXVI.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 PARTICULA I.

 PARTICULA II.

 PARTICULA III.

 QUAESTIO XXXVII.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II. ''De proprietatibus Seraphim .

 QUAESTIO XXXVIII.

 ARTICULUS 1. Quid sint Cherubim ?

 ARTICULUS II. De proprietatibus Cherubim .

 ARTICULUS I. De Thronis, quid sint ?

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO XL.

 QUAESTIO XLI.

 QUAESTIO XLII.

 ARTICULUS I. De Dominationibus, quid sint ?

 ARTICULUS II. De proprietatibus Dominationum

 QUAESTIO XLIII.

 ARTICULUS 1.

 ARTICULUS II. De proprietatibus Virtutum

 QUAESTIO XLIV.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II. De proprietatibus Potestatum .

 QUAESTIO XLV.

 QUAESTIO XLVI..

 QUAESTIO XLVII.

 ARTICULUS 1.

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO XLVIII.

 ARTICULUS I. Quid sint Archangeli

 ARTICULUS II. De proprietatibus Archangelorum .

 QUAESTIO XLIX.

 ARTICULUS I. Quid sint Angeli ?

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO L.

 QUAESTIO LI.

 QUAESTIO LII.

 QUAESTIO LIII.

 QUAESTIO LIV.

 QUAESTIO LV.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS 1T. Quid sit opus assistentium ?

 QUAESTIO LVI.

 QUAESTIO LVII.

 QUAESTIO LVIII.

 ARTICULUS I. Qua necessitate Angeli custodiant ?

 ARTICULUS II. De effectibus custodiae Angelorum

 ARTICULUS III. De modo custodiendi

 ARTICULUS IV. Utrum omnis homo custodiatur ?

 ARTICULUS V.

 ARTICULUS VI.

 PARTICULA I.

 PARTICULA II.

 PARTICULA III.

 PARTICULA IV.

 ARTICULUS VII.

 QUAESTIO LIX.

 ARTICULUS I. Utrum Angeli moveantur ?

 ARTICULUS II..

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO LX.

 ARTICULUS I. An loquantur Angeli ?

 ARTICULUS II. Quo sermone loquantur Angeli

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 ARTICULUS V.

 ARTICULUS VI.

 QUAESTIO LXI.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 ARTICULUS V.

 ARTICULUS VI.

 ARTICULUS VII.

 QUAESTIO LXII.

 ARTICULUS L

 ARTICULUS II

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO LXIII.

 ARTICULUS I. Quid appetiit malus Angelus

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III. . Quae primi peccati causa fuit

 QUAESTIO LXIV.

 QUAESTIO LXV.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO LXVI.

 QUAESTIO LXVII.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 ARTICULUS V.

 ARTICULUS VI.

 QUAESTIO LXVIII.

 ARTICULUS I. A. quo ordo sit in daemonibus ?

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO LXIX.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 PARTICULA. 1. Utrum diabolus intrat in cor hominis ?

 PARTICULA II.

 PARTICULA III.

 ARTICULI TERTII PARTICULA III

 ARTICULI TERTII PARTICULA III

 PARTICULA Ii

 ARTICULUS IV. Qui et quot sunt modi tentandi ?

 QUAESTIO LXX.

 QUAESTIO LXXI.

 ARTICULUS I. De opere distinctionis.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO LXXII.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 PARTICULA I. Quid vocatur

 PARTICULA II.

 PARTICULA III.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV. De opere secundae diei.

 ARTICULUS V. De opere tertiae diei.

 ARTICULUS VI. De opere quartae diei,

 ARTICULUS VIT. De opere quintae diei.

 ARTICULUS VIII. De opere sextae diei.

 ARTICULUS IX. De operibus sex dierum,

 ARTICULUS X. De quiete sabbati.

 SECUNDA PARS QUAE

 TRACTATUS I

 QUAESTIO I.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS IL Utrum anima sit

 QUAESTIO II.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS III. Utrum, anima regat corpus, et quomodo ?

 ARTICULUS IV.

 ARTICULUS V.

 QUAESTIO III.

 ARTICULUS I. Quomodo anima movet corpus ?

 QUAESTIO IV.

 ARTICULUS I. Utrum anima sit actus corporis ?

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 ARTICULUS V.

 ARTICULUS VII.

 QUAESTIO V,

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO VI.

 QUAESTIO VII.

 ARTICULUS I .

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 quaestio viii.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO IX.

 ARTICULUS I. Quid sit potentia nutritiva ?

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO X.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV. Quid sit mobile in motu nutritivae?

 ARTICULUS V.

 QUAESTIO XI.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II .

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO XII.

 QUAESTIO XIII.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II. Quid sit vis augmentativa ?

 QUAESTIO XIV.

 ARTICULUS I. Quae sunt principia motus augmenti ?

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV. Utrum stet motus augmenti ?

 QUAESTIO XV,

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO XVI.

 QUAESTIO XVII.

 ARTICULUS 1.

 ARTICULUS II. Quis est actus potentiae generativae ?

 ARTICULUS III. Quid generatur ?

 ARTICULUS IV.

 ARTICULUS V. Utrum generativa est finis vegetativae?

 QUAESTIO XVIII.

 QUAESTIO XIX.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO XXI.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 PARTICULA I. Quid sit color ?

 PARTICULA II Quae est gener alio cularis ?

 PARTICULA III .

 ARTICULUS IV.

 ARTICULUS V.

 QUAESTIO XXII.

 QUAESTIO XXIII.

 QUAESTIO XXIV.

 ARTICULUS I. Quid sit sonus ?

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV. Quid per se sonat ?

 ARTICULUS V.

 PARTICULA I.

 PARTICULA II.

 ARTICULUS VI.

 QUAESTIO XXV.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO XXVI.

 QUAESTIO XXVII.

 QUAESTIO XXVIII.

 ARTICULUS 1.

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO XXIX.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 ARTICULUS V .

 ARTICULUS VI.

 QUAESTIO XXX,

 QUAESTIO XXXI.

 QUAESTIO XXXII.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 PARTICULA I.

 PARTICULA II.

 PARTICULA III.

 PARTICULA IV.

 PARTICULA V.

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO XXXIII.

 ARTICULUS 1. Quid sit tactus ?

 ARTICULUS II. Utrum tactus est unus sensus ?

 ARTICULUS III. Quid est medium et organum tactus ?

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO XXXIV.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO XXXV.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II. Quid sit sensus communis ?

 ARTICULUS III. Quid est organum sensus communis ?

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO XXXVI.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III. Utrum sensus communis est verus ?

 QUAESTIO XXXVII.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II. Quid est objectum imaginationis ?

 ARTICULUS III. Quid sit organum imaginationis ?

 ARTICULUS IV.

 quaestio xxxvm.

 ARTICULUS I. Quid sit phantasia ?

 ARTICULUS II. Utrum phantasiae est aliquod objectum ?

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 ARTICULUS V. Qualiter phantasia corrumpitur ?

 QUAESTIO XXXIX.

 ARTICULUS I. Quid sit virius aestimativa ?

 ARTICULUS II. Quid sit objectum aestimativae ?

 ARTICULUS III. Quid sit organum aestimativae ?

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO XL.

 ARTICULUS 1.

 ARTICULUS II. Quid sit objectum memoriae ?

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV. Quis sit actus memoriae ?

 Quaestio XLI

 ARTICULUS I. Quid sit reminiscentia ?

 ARTICULUS 11. Cui parti animae inest reminiscenda ?

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO XLII.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ACTICULUS II

 ARTICULUS III.

 PARTICULA. I.

 PARTICULA. 11.

 PARTICULA III.

 PARTICULA IV.

 PARTICULA V.

 ARTICULUS IV.

 ARTI C ULUS V.

 PARTICULA I.

 PARTICULA Ivi.

 PARTICULA IV.

 QUAESTIO XLIV.

 ARTICULUS 1. Utrum somnium sit passio interiectus ?

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO XLV.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO XLVI.

 QUAESTIO XLVir.

 QUAESTIO XLVIII.

 ARTICULUS I. De latentibus somniis ex vi dormitionis.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO XLIX.

 QUAESTIO L,

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II. Utrum somnia de necessitate eveniant ?

 QUAESTIO LI.

 QUAESTIO LII.

 ARTICULUS I, Quid est opinio ?

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO LIV.

 ARTICULUS I. An sit intellectus agens ?

 ARTICULUS II

 ARTICULUS IV.

 PARTICULA I.

 PARTICULA II.

 ARTICULUS VI.

 QUAESTIO LVI

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 ARTICULUS V.

 QUAESTIO LVII.

 ARTICULUS 1, Quid sit intellectus speculativus ?

 ARTICULUS II,

 ARTICULUS IV. .

 ARTICULUS V.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS 111.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO IX

 ARTICULUS 1.

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO LXII.

 ARTICULUS I

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO LXIII.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO LXIV,

 ARTICULUS I. Quid sit phantasia ?

 QUAESTIO LXV.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO LXVI.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO LXVIL

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO I,X.Vili.

 ARTICULUS T.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 QUAESTIO LXX.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II. Quid sit liberum arbitrium

 ARTICULUS III. De actibus liberi arbitrii.

 ARTICULUS IV. De libertate ejus.

 PARTICULA I.

 PARTICULA II.

 PARTICULA UT.

 ARTICULUS V. De statibus liberi arbitrii .

 ARTICULUS VI.

 QUAESTIO LXXI.

 ARTICULUS 1.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO LXXII.

 ARTICULUS I. Quid sit conscientia ?

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO LXXIII.

 ARTICULUS I.

 PARTICULA I.

 PARTICULA II.

 PARTICULA II

 ET QUAESITUM PRIMUM.

 PARTICULA. II

 ET QUAESITUM SECUNDUM, De ordine istarum trium potentiarum, memoriae, intellectus, et voluntatis .

 PARTICULA II.

 ET QUAESITUM TERTIUM.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV.

 QUAESTIO LXXIV.

 QUAESTIO LXXV.

 QUAESTIO LXXVI.

 ARTICULUS I.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 QUAESTIO LXXVII.

 QUAESTIO LXXVIII.

 QUAESTIO LXXIX.

 ARTICULUS 1. An sit paradisus?

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III.

 ARTICULUS IV. De lignis paradisi.

 QUAESTIO LXXX.

 ARTICULUS 1.

 ARTICULUS II. Virum mundus sit unus vel plures ?

 ARTICULUS T.

 ARTICULUS II.

 ARTICULUS III. Utrum omnia sint ordinata ?

ARTICULUS VII.

De numero et nominibus custodientium.

Consequenter quaeritur de numero et nominibus custodientium.

In Genesi autem, xviii, 1 et seq., legitur, quod tres venerunt ad Abraham, quorum duo tantum venerunt in Sodomam. Saepe autem legitur, quod apparuit unus. In Tobia autem legitur, quod Angelus dixit : Ego sum Raphael Angelus, unus ex septem qui adstamus ante Dominum . Et in Apocalypsi saepe leguntur apparuisse quatuor, et septem, et tres. II autem Machabaeorum, X, 29 et 30, cum Machabaeus procederet ad bellum contra Timotheum, sic legitur : Apparuerunt adversariis de coelo viri quinque in equis, fraenis aureis decori, ducatum Judaeis praestantes. Ex quibus duo Machabaeum medium habentes, armis suis circumseptum incolumem conservabant : in adversarios autem tela et fulmina jaciebant, ex quo et caecitate confusi, et repleti perturbatione, cadebant. In eodem libro, xl 8 et 9, legitur, quod cum procederent contra Lysiam ad bellum, apparuit praecedens eos eques in veste candida, armis aureis hastam vibrans. Tunc omnes sirmii benedixerunt misericordem Dominum, et convaluerunt animis, non solum homines, sed et bestias ferocissimas, et muros ferreos parati penetrare.

Similiter de nominibus eorum legitur, quod ille qui ad Tobiam missus est, Raphael dictus est : et qui ad beatam Virginem, dictus est Gabriel, Qui autem proeliabatur cum dracone in Apocalypsi, Michael. In Ezechiele, IX, 2, dicitur : Ecce sex viri veniebant de via portae su-

perioris, quae respicit ad Aquilonem, et uniuscujusque vas interitus in manu ejus : vir quoque unus in medio eorum vestitus erat lineis, et atramentarium scriptoris ad renes ejus. Et ibi patet, quod de septem Angelis loquitur. In eodem autem libro Ezechielis, 1, 5 et seq., ponit quatuor animalia alata, et similitudinem firmamenti super capita eorum, et thronum sapphirinum super firmamentum, et speciem hominis super thronum, et unam rotam habentem quatuor facies. Et cum haec secundum Dionysium attribuantur Angelis, videntur ibi esse septem diversitates. In IV autem Regum, VI, 15 et seq., apparuerunt contra Eliseum equi et currus ignei multi valde. Et hoc ostendit multitudinem Angelorum, sicut et ipse Eliseus dixit : Plures nobiscum sunt, quam cum illis. In Matthaeo, XXVI, 53, dixit Dominus ad Petrum percutientem servum principis : An putas quia non possum rogare Patrem meum, et exhibebit mihi modo plus quam duodecim legiones Angelorum, Similiter, Lucae, II, 13, cum illo Angelo qui nuntiavit pastoribus nativitatem Christi, apparuit multitudo militiae coelestis laudantium Deum, et dicentium : Gloria in altissimis Deo, et in terra pax hominibus bonae voluntatis.

Quaeritur de diversitate omnium istorum, quae sit ratio numeri et nominum?

Solutio. Dicendum, quod illi tres qui apparuerunt Abrahae, apparuerunt ut adstruerent fidem et confortarent in

Abraham qui fuit in prima via credendi : et quia fides maxime pendet ex trinitate et unitate, ideo tres ibi vidit Abraham, et unum adoravit. Duo autem qui ingressi sunt Sodomam, significant officia duorum ordinum, quae necessaria fuerunt ad liberationem Lot, scilicet Angelorum et Archangelorum, quorum est revelare secreta, sicutde incendio Sodomae revelatum est Lot, quando praeceptum est ei ut iret in montem.

Unus autem Angelus diversimode ap- paruit : apparuit enim quandoque ut custodiens personam unam, sicut Angelus qui apparuit Jacob, et ille significat actum inferioris ordinis, cujus custodia est hominum singulorum. Quandoque autem apparuit ut revelans secreta, sicut ille qui apparuit beatae Virgini et Zachariae. Quandoque autem apparuit ut praecedens populum, sicut ille qui apparuit Tobiae, et ille qui praecessit Machabaeum in pugna contra Lysiam, et ille significat actum Principatuum. Principum enim est disponere et defendere principatum gentis.

Quandoque autem apparuerunt quatuor, et illi significant officia quatuor ordinum, quorum actus continue sunt circa res humanas, scilicet Angelorum in custodiendo, Archangelorum in revelando, Principatuum in disponendo gentes, Potestatum autem in refraenando malitiam potestatis aereae. Virtutes enim non semper circa humana operantur, sed circa elementa mundi : nec est actus eorum continuus, sed quandoque fiunt miracula, et quandoque non.

Quandoque autem apparuerunt quinque propter actus quinque ordinum, quorum ministerium est circa mundana, sicut illi qui apparuerunt circa Machabaeum, qui eum circumseptum habebant, et illi significant actum Angelorum et Principatuum : quia Machabaeus homo et princeps fuit. Alii tres officia trium ordinum significant : Archangeli enim tela jaciebant revelando terrores ex parte populi Dei : Potestates autem reprimendo nequitiam daemonum, ne vires darent hostibus ad pugnam : Virtutes vero excaecando miraculose hostes et perturbando eos.

Quandoque autem sex cum vasis interitus, et unus cum atramentario : et illi significant sex modos tribulationis captivorum, et unum modum consolationis liberatorum, de quibus habetur, Job, v, 19 : In sex tribulationibus liberabit te, ei in septima non tanget te malum. Sex autem tribulationes captivorum spiritua

lium enumerantur a beato Gregorio in moralibus super Job . Ubi dicitur, quod diabolus captivans miserum hominem aut insidiando circumvolat, aut suadendo blanditur, aut promittendo decipit, aut comminando terret, aut opprimendo rapit, aut desperando frangit. Et promissiones ad istas tribulationes significant vasa interitus. Atramentarium autem quod erat in septimo Angelo, significat scripturam bonorum in libro vitae. Et de his amplius dicetur in quaestione de figuris Angelorum,

Quandoque autem apparuerunt septem sine distinctione, et illi non significant nisi actum unius ordinis, scilicet Archangelorum quorum tamen revelatio distinguitur per septem aetates mundi et per septiformem Ecclesiam in septenarium donorum Spiritus sancti. Inde etiam isti dicuntur adstare ante Dominum : quia in conspectu Dei semper tempus suae revelationis exspectant. Et hoc patet ex Glossis super Apocalypsim de septem Angelis qui tuba canunt .

Ultra numerum autem istum non invenitur certius numerus expressus ad custodiam.

Visio autem Ezechielis per quatuor animalia secundum Dionysium significat quatuor ordines, quorum officium continuum est circa nos, ut diximus. Et quid significent figurae eorum, posterius dicetur. Secundum autem Hieronymum significat quatuor regna. Firmamentum autem imminens capiti eorum, non significat aliquem ordinem specialem, sed significat universitatem dispositioni quatuor ordinum traditam. Thronus autem desuper significat chorum Thronorum. Species autem hominis et electri significant majestatem praesidentem.

Visio autem Jacob de Angelis descendentibus significat ipsum ministerium Angelorum, quod consistit in allatione donorum in descendendo de superius, et in praesentatione votorum nostrorum Deo in ascendendo.

Multitudo autem quae fuit circa Eliseum, significat multitudinem ministrantium, non in numero ordinum, sed personarum. Illa vero multitudo quae fuit a pastoribus audita, significat multitudinem assistentium et laudantium, sicut dicitur in Daniele : Millia millium ministrabant ei, et decies millies centena millia assistebant ei .

Duodecim autem legiones non significant aliquem numerum ordinum vel etiam gratiarum, sed significant multitudines et exercitus Angelorum militantium ad defensionem duodecim signatorum in qualibet duodecim tribuum filiorum Israel.

Hoc autem quod quaeritur de nominibus, solvendum est per Gregorium. Et de Michaele quidem verba jam habita superius sunt. De Gabriele autem dicit sic : " Ad Mariam quoque Gabriel mittitur, qui fortitudo nominatur. Illum quippe nuntiare veniebat, qui ad debellandas aereas potestates humilis apparere dignatus est : per Dei enim fortitudinem nuntiandus erat, qui virtutum dominus et potens in. proelio contra potestates aereas ad bella veniebat. " De Raphaele autem dicitur, quod. Raphael interpretatur medicina, videlicet dum Tobiae oculos quasi per officium curationis tetigit, et caecitatis ejus tenebras tersit. Qui ergo ad curandum mittitur, dignum fuit ut medicina Dei voca-

Si vero quaeritur, De quibus ordinibus sunt isti tres Angeli? Dico sine praejudicio, quod Michael est de ordine Principatuum : et ideo Sancti dicunt, quod luit princeps synagogae, et modo est princeps noster. Gabriel autem est de ordine Archangelorum, sicut dicunt communiter Sancti, ut supra habitum est. Raphael autem est de ordine Vir-

tutum : quia Virtutum est miracula facere, sicut ipse miraculose curavit Tobiam.

Et si objiciatur quod in cantu dicitur : " Archangele Michael, constitui te principem super omnes animas suscipiendas. " Et etiam, " Concussum est mare, et contremuit terra, ubi Archangelus Michael descendebat de caelo. " Et ubicumque aliter invenitur, solvendum est per auctoritatem Dionysii supra positam, quae dicit, quod " superiores inferiorum dona participant excellenter, et propter actum inferiorum quem habent superiores, quandoque etiam sortiuntur nomina inferiorum. " Non sic tamen ut hoc nomen designet proprium ordinem eorum.